Salašský drtikol

Sobotní výrazná nepřízeň počasí neodradila hrstku nadšenců od účasti na závodu Salašský drtikol. Ondra nechyběl mezi nimi. Závod nabídl pořádnou dávku převýšení 1250 metrů nacpaných do 45 kilometrů délky, rozhodně žádná zívačka. Bikery v obci Salaš přivítal déšť a exkluzivní 2 stupně nad nulou, exkluzivní zcela jistě, moc často se takový zážitek z bajkování v hnusu nepoštěstí. Rozjetí mělo za úkol důkladně prohřát svaly a nastavit režim na tzv. průtokový ohřívač. Vzduch musel být ohřátý na provozní teplotu, ještě než se dostal do plic. I v panující kose se to povedlo a ve 12:30 vyrazila necelá stovka závodníků vstříc svému osudu. Rozjezd po startu a první kopec byl zdolán v umírněném tempu, potřeba rozhýbat a naladit pohonné jednotky a oběh krve se stala nepostradatelnou pro všechny. Velikým překvapením byl místní zběsilý pes, který úspěšně běžel s první skupinou dobrých 20 minut po startu, než své stíhání vzdal v prvním výraznějším sjezdu, chtěl si zkrátka zazávodit. Ondrovi se jelo k jeho vlastnímu překvapení velmi dobře a na vrcholcích zasněžená krajina doslova hnala vpřed. V prvním selektivním stoupání, po odjetí dua Skalický, Žák + kousek za nimi Jarda Marek od kolegů Supriders, už kontroloval tempo Ondra v ON módu a za ním jel i dokonce věhlasný Grande Paolo, takže moct spolupracovat a dokonce jet tempo Pavlu Boudnému byla přinejmenším motivující věc. Každopádně je nutné zmínit, že před koncem stoupání zařadil o dva těžší a jel pryč, bez šance reagovat, takže se zkrátka chtěl v tempíčku na pohodu svézt více vzadu a pak dojet ty vpředu. Vše se vyvíjelo perfektně a ve spolupracující dvojici uháněly ON-OFF barvy vpřed s velkou šancí na TOP5 a prakticky jistou bednou v kategorii. Za polovinou čekaly tři zákeřné, děs nahánějící úseky, cesta vysypaná velkými a ostrými šutry, rovnoměrně, bez stopy a možnosti objetí. Noční můra každého bikera s hmotností mimo kategorii „horská blecha“. První sektor hrůzy vyšel, v druhém čekala smůla s plnou náručí a po nápravě defektových škod, lamentování a důkladném vychladnutí Ondra bez šance cokoli sjet či zachránit skvostný výsledek dojel v režimu „tak intenzivně, ať není zima“ do cíle. V druhé polovině šlo o krásnou a hravou trasu, i s netradičním 24% stoupáním na betonových panelech, nechyběly náročné sjezdy, resp. skluzy (zadní kolo zabrzděné a nějak to sklouzat carvingem dolů). Z Drtikola tak zůstal vrytý zážitek, výsledek nikoliv, bohužel smůla někdy postihne každého. A umístění? Nakonec i přes peripetie ze 7 minutových oprav 19. celkově a 5. v kategorii.

VÝSLEDKY